Více o dřevostavbách

Nedávná historie
Dřevostavby zaznamenaly v novodobé historii rozmach v Německu po II. světové válce. Kupní síla obyvatelstva byla značně oslabená, ale všichni potřebovali bydlet. Německé stavební firmy proto nabídly levné řešení bydlení ve formě dřevostaveb. Ty svou cenou, zhruba poloviční proti klasické stavbě, více odpovídaly kupní síle obyvatelstva a zaznamenaly značný rozmach. Byly do nich postupně aplikovány moderní stavební prvky a materiály a pro své přednosti se ve velkém staví i dnes.
Škoda, že se stejně nechovají české firmy a nenabízejí levné dřevostavby odpovídající kupní síle obyvatelstva a za ceny, které odpovídají skutečným nákladům. Bytová krize mladých rodin by nemusela být tak hluboká, jak dnes je.

Celková koncepce domu.

Informace na webu dřevostavba-svépomoc.cz jsou určeny těm, kteří hledají úsporná řešení a nízké provozní náklady, nikoliv těm, kteří chtějí pohodlně bydlet a pořizovací náklady ani provozní náklady nejsou pro ně (v současnosti) významné. Nejsou určeny těm, kteří chtějí na podzim stisknout tlačítko a na jaře je vypnout, aby měli v domě tepelnou pohodu. Jsou určeny těm, kterým nevadí, že budou přes zimu topit třeba v krbu, aby měli doma teplo.

Na začátku se musime rozhodnout, zda budeme stavět dům klasický nebo „inteligentní“. Rozdíl mezi nimi je asi takový jako třeba mezi elektrickým stahováním oken u auta dříve a dnes. Dříve stačil motorek a spínač, dnes se běžně používá samostatná řídící jednotka s mikroprocesorem. Takže je možno postavit dům který bude respektovat přírodní zákony a využít v jeho konstrukci vlastnosti použitých materiálů k dosažení požadovaného komfortu bydlení. Takový dům bude dýchat a nebude mít problémy s vlhkostí, pokud do něj nepoteče Dům bude levnější a také nenáročný na údržbu. Jinou možností je postavit vzduchotěsný pasívní dům obalený 30 cm polystyrenu, s rekuperační jednotkou, počítačem řízenou výměnou vzduchu, který nemusí respektovat nic, ale je zcela závislý na umělé regulaci.

Nízkoenergetický a „pasivní“ dům.

Že je člověkem způsobené globální oteplování jen dezinformace vytvořená k obohacování skupiny podnikatelů si uvědomuje stále větší procento lidí. Zelené technologie vezoucí se na stejné vlně zatím přesto kvetou, i když jsou cenově nadsazené a jejich návratnost nemůže nikdo prakticky doložit. Například sluneční kolektor na ohřev teplé vody se zásobníkem se nabízí za 30 - 100 000 Kč, přitom jde prakticky jen o izolovaný radiátor s čerpadlem a boilerem, což koupíte po částech za 10 000 Kč.
U tepelných čerpadel se již připouští, že jsou návratnou investicí jen za určitých podmínek.
U slunečních kolektorů na ohřev vody dodávaných za výše uvedené ceny, je návratnost také velikým otazníkem.
A jaká je situace u technického vybavení (výměníky tepla, ventilační a regulační systémy) pro nízkoenergetický nebo pasivní dům? Za technologii zaplatíte 300 – 500 000 Kč pokud nejste moc nároční. Dotace pokryje zhruba polovinu dotace a zbývá otázka, zda vaše investice cca 200 000 Kč je návratná. Náklady na elektřinu můžeme snadno spočítat, náklady na čištění a údržbu už je obtížné odhadnout, technologie totiž nemá prakticky žádnou historii a i kdyby ji měla, dodavatel vás na rizika neupozorní. Ale je jasné že náklady na údržbu s časem porostou. A pokud jde o životnost, když bude 20 let, bude to senzační výsledek, kterému je těžko uvěřit a co potom? Po skončení životnosti budete muset koupit nové zařízení, protože váš dům bez umělé regulace nedokáže fungovat a jste si jisti, že za 20 let bude ještě podobné zařízení k dispozici a kolik bude stát? Takže vaše celkové roční náklady na pasívní dům budou cca 30 000 Kč. Dosavadní zkušenosti jsou takové, že uvedená technologie za 500 000 Kč ušetří na enegriích cca 50%, což je cca 15 000 Kč/rok. Pořád zbývá cca 10 – 15 000 Kč, které musíte ročně za provoz zaplatit. Takže vás pasívní technologie stojí 40 – 45 000/rok a je nutno se nad investicí do ní a ekonomikou provozu důkladně zamyslet. A jak to vypadá, pokud zapomenete na pasívní dům? U správně provedené dřevostavby budou náklady na teplo cca 15 - 20 000/rok včetně TUV v prípadě využití elektřiny. Pokud využijete krbu a rozvod teplého vzduchu, ušetřte z této částky dalších 5 - 10 000 Kč/rok. Vyplatí se vám pak stavě pasívní nebo nízkoenergetický dům?

Kontrukce dřevostavby:

Dřevostavba má základní nosnou konstrukci z fošen vyplněnou tepelnou izolací. Na vnitřní straně je nosná konstrukce obvykle uzavřena OSB nebo Cetrisovou deskou, obdobně je řešeno uzavření zvenku. Z venkovní strany je na nosnou konstrukci upevněna vnější provětrávaná vrstva izolace, která odstraňuje tepelné mosty v nosné kontrukci a zesiluje celkovou izolaci.Vnější izolace je zakryta zavěšenou fasádkou mezi níž a izolační vrstvou je mezera pro odvětrávání vlhkosti. Vnitřní pohledová strana je řešena nejčastěji sádrokartonem. V konstrukci dřevostavby se používá zásadně izolace, která umožňuje průchod vlhkosti. Použití polystyrenové izolace jinde než na podlaze je pro dřevostavbu naprosto nevhodné a způsobuje problémy s vlhkostí, jejichž řešení stavbu komplikuje a prodražuje. Uzavření stavby použitím polystyrenové izolace může také vést k omezení živolnosti stavby. Dobře provedená dřevostavba nepotřebuje žádné parozábrany, nemusí být vzuchotěsná, protože vlhkost z ní volně difunduje konstrukcí ven, nikde se v ní nehromadí. Navíc je ve stavbě, která je vybavena komínem, mírný podtlak a většina vlkosti odchází větráním.

Výhody dřevostavby

Dřevostavba je méně finančně náročná, hlavní úspora je úspora práce, protože potřeba práce je v porovnání s klasickou stavbou zhruba poloviční. Dřevostavba je také méně náročná na dopravu během výstavby, objem i hmotnost přepravovaného materiálu je v porovnání se zděnou stavbou několikanásobně menší. Životnost správně provedené dřevostavby je naprosto srovnatelná se zděnou stavbou. Dřevostavby nehoří lépe než jiné stavby díky obsahu mineráních izolačních materiálů a způsobu hoření dřevěných profilů. To znamená, že její požární odolnost je srovnatelná s jinými stavbami. Náklady na vytápění dřevostavby jsou podstatně nižší než u srovnatelné zděné stavby, protože má obvykle lepší izolaci a menší tepelnou setrvačnost. U dobře postavené dřevostavby se 100m2 obytné plochy jsou náklady na topení v rozmezí 3000 – 10 000 Kč za rok, podle způsobu vytápění a to bez rekuperace, vzduchotěsnosti a jiných vymožeností zvyšujících cenu domu i provozní náklady. Dřevostavba má při vhodné a přitom nenákladné konstrukci vynikající zvukoizolační vlastnosti, lepší než klasická stavba.

Nevýhody dřevostavby

Dřevostavba není obvyklá stavba, na kterou je Čech zvyklý. Navíc jsou kolem dřevostaveb šířeny různé nepravdivé mýty, což je asi způsobeno obavami z jejich velkého rozšíření mezi těmi, kdo staví svépomocí.