drevostavba-svepomoc.cz

Teorie dřevostaveb

Konstrukce obvodových stěn dřevostavby

Základním prvkem dřevostavby je hranol „two by four“, neboli 2 x 4 place, tedy asi 5 x 10 cm. Konstrukce z hranolů je vyplněna izolaci a opatřena z venku OSB deskou nebo překližkou a zevnitř sádrokartonem. To je základ dřevostavby importovaný ze severní Ameriky. S ohledem na stále rostoucí ceny energií a požadavek na snížení nákladů na vytápění v našem koutě zeměkoule byl u nás rozměr 4 palce (10 cm) zvětšen na 12, 14, i 16 cm. Také došlo k doplnění konstrukce o další, vnější vrstvu izolace. Dnes používanou skladbu obvodových stěn dřevostavby znázorňuje obrázek níže.

1. Vnitřní sádrokarton je používán u všech dřevostaveb. Samozřejmě je možné jej dále opatřit omítkou a obklady dle požadavku stavebníka.

2. Vnitřní rošt vytváří prostor do kterého se umístí rozvody vody, případně jiných médií a elektroinstalace, aniž se naruší parozábrana, která se umísťuje mezi vnitřní rošt a OSB. Montáž sádrokartonu na vnitřní rošt má také zjednodušit případnou opravu instalací, které jsou relativně dobře přístupné.

3. OSB 12,5 mm z vnitřní strany je někdy nahrazována cementotřískovou deskou. Jako důvod se uvádí lepší požázní bezpečnost, pozitivní důvod je také v tom, že propouští páru hůře než OSB a funguje tedy částečně jako parozábrana a zajišťuje klesající difúzní odpor směrem zevnitř ven. Rozdíly v pevnosti, průzvučnosti a tepelně-izolačních vlasnostech v porovnání s OSB se ve výsledku prakticky neprojeví. Nicméně je rozměrová stabilita cementotřískové desky v závislosti na klimatických podmínkách horší než u OSB.

4. Nosný hranol – v současné době se používá hlavně tloušťka 140 a 160 mm. Z hlediska výsledných tepelně-izolačních vlastností stěny je výhodnější zesilovat venkovní izolaci než tloušťku nosné stěny, která je pro stavby do jednoho nadzemního podlaží zcela dostatečná.

5. Venkovní OSB – může být zase nahrazena cementotřískovou deskou. Z důvodu zvýšení tuhosti výsledné konstrukce se doporučuje venkovní OSB nejen nastřelit ale i nalepit na nosnou konstrukci.

6. Vnější nosný rošt slouží k uložení vnější vrstvy izolace a k zavěšení odvětrávané fasády. Tloušťka vnější vrstvy izolace se obvykle pohybuje mezi 6 a 12. cm. Rošt je nutno konstruovat podle typu fasády, která na něm bude zavěšena. Jiný bude pro vinylsiding s plošnou hmotností 4kg/m2 a jiný pro keramický obklad s hmotností 140 kg/m2. Nezanedbatelnou funkcí vnějšího nosného roštu je odstranit tepelné mosty, které jsou v nosné konstrukci.

7. Odvětrávací prostor musí umožnit přístup venkovního vzduchu ke konstrukci a odchod vlhkosti z konstukce. Optimální šířka je 2 cm.

8. Fasádní obklad – zavěšená fasáda zabraňuje průniku vody do konstrukce a estetickou stránku celé stavby.

Parozábrana v dřevostavbě

Mezi veřejností je rozšířeno přesvědčení, že dřevostavba snadno shoří a když neshoří tak shnije.
Že to s hořením není pravda už lidé většinou berou, ale nad možností hnití konstrukce je stále otazník.
Možnost hnití, které je způsobeno difuzí vlhkosti do konstrukce a jejím hromaděním uvnitř konstrukce, je jak se zdá noční můrou stavitelů i stavebníků . Je to dáno malou zkušeností s dřevostavbami u nás a kombinováním nevhodných materiálů..

Pokusil jsem se proto shromáždit pár informací a fyzikálních dat, kterými se pokusím i méně teoreticky vybaveným spoluobčanů vysvětlit, o co u dřevostaveb jde.

V ČR se velmi rozmohlo zateplování staveb i dřevostaveb pěnovým polystyrenem, který v používané tloušťce prakticky zamezuje průchodu vodních par a konstrukce pod ním snadno vlhne, což je problém. Pokud se polystyren zkombinuje se dřevem, problém se násobí, protože dřevo trpí nadměrnou vlhkostí mnohem více než keramické materiály a vlhkost může stavbu znehodnotit během 10. let.
Univerzálním lékem na tento problém se stala parozábrana. Zajišťuje firmám, které dřevostavby staví, klidný spánek. Zcela neprodyšná stavba však také není ideální řešení.

Mechanismus vlhnutí

K vlhnutí dochází hlavně v topném období, kdy je venku nižší tepolta a uvnitř vyšší .

Mechanismus je následující:

- Vlhký vzduch prostupuje konstrukcí z vnitřní teplé strany konstukce ven.

- Jak přitom chladne, zvyšuje se jeho vlhkost, až v jistém místě konstrukce dosáhne 100%.

- Potom začne v okolním materiálu kondenzovat ve formě vody.

-Zkondenzovaná voda se z konstrukce dostane ven samovolně difuzí, pokud se může z vnější strany konstrukce odpařit do okolí. Pokud je vnější strana neprodyšná, voda v konstrukci zůstává.

- Zvyšuje se tak vlhkost konstrukce, což může u dřeva vést k růstu plísní a dřevokazných hub.

Řešení problému jsou dvě:

1. zajistit, aby konstrukce umožňovala v dostatečné míře průnik vlhkosti konstrukcí, což je bez dostatečných znalostí obtížné

2. zajistit, aby se vlhkost do konstrukce vůbec nedostala, což je s využitím parozábrany principiálně velmi jednoduché.

Fyzika ve stavebnictví

1. Zvuková izolace
Jedním z fyzikálních parametrů důležitých u obytné stavby je zvuková izolace, zvukový útlum nebo průzvučnost.
Protože se v ČR staví mnoho "dřevostaveb" s izolací z polystyrenu, považuji za nutné všechny potenciální stavitele upozornit, že polystyren má velmi velkou průzvučnost.
V domě se základní konstrukcí z panelů OSB-polystyren-OSB si budete připadat jako v paneláku. Když na jedné straně domu někdo kýchne, na druhé mu můžete popřát "na zdraví" a uslyší to.
Minerální vata je k tomuto účelu vhodnější. V případě použití izolace z minerální vaty v obvodových zdech i v příčkách je průzvučnost stěn řádově nižší než dveří a oken.
Použití minerální vaty pro tepelnou i zvukovou izolaci poskytuje ve srovnání s polystyrenem nesrovnatelně vyšší komfort bydlení.
Toto je třeba při přípravě stavby vždy zvážit!!

2. Průnik vlhkosti
Při návrhu vhodné konstrukce je nutné posuzovat konstrukci z hlediska mechanismu průchodu vlhkosti konstrukcí. Vhodnou pomůckou pro návrh konstrukce je difuzní koeficient vody v daném materiálu nebo koeficient odporu materiálu proti průchodu vody který je označován řeckým písmenem μ - mí.

Koeficient μ popisuje odpor materiálu proti průniku vody v porovnání se vzduchem. Pro vzduch je μ rovno jedné, například pro sádrokarton je rovno 10. To znamená, že sádrokartonem prochází vlhkost 10 x pomaleji než vzduchem.

Hodnota μ pro posuzované materiály je:

Materiál hodnota mí

Sádrokarton 10

OSB 50

Minerální vata 1

Pěkový polystyren 150

Polyetylenová fólie 100 000

Kovová fólie ∞

Druhy staveb z hlediska průchodu vlhkosti konstrukcí

Ve stavbě domů se používají z hlediska průchodu vlhkosti (difuzního odporu proti průchodu vody) různé druhy konstrukcí:

- difuzně symetrické konstrukce ( např. zděné stavby s omitkou vně i uvnitř)

- difuzně homogenní konstrukce ( např. kamenné stavby, dřevěné sruby)

- difuzně asymatrické konstrukce ( např. dřevostavby, zděné stavby s dodatečnou izolací)

Difuzně homogenní a symetrické stavby nemají problém s hromaděním vlhkosti, což dokazuje i jejich tisíciletá historie.

Difuzně asymetrické stavby musí mít difuzní odpor klesající směrem ven, jinak u nich dojde za určitých podmínek k hromadění vlhkosti.

End of page