Optimalizace pro vyhledávače

Úvahy

Pasívní domy z jiného pohledu

Pasívní domy jsou šlágrem poslední doby. Před tím to bylo globální oteplování, větrné a fotovoltaické elektrárny, žárovky. Budou mít stejný osud?

V případě globálního oteplování to skončilo prodejem odpustků na CO2 a hysterickým odporem proti atomovým elektrárnám, které jediné jsou dnes schopny zajistit lidstvu dostatek energie za přijatelnou cenu.

Dnes je už všeobecně známo, že GO byl podfuk ve jménu zisku jedné zájmové skupiny. Přesto však dělá EU mrtvého brouka a tváří se, že se jí to netýká a dotuje akce namířené proti neexistujícímu GO dál. Prostě peníze nalité zájmovými skupinami do lobbingu dělají svoje.
Vždyť postavit jadernou elektrárnu dokáže na světě jen pár firem, zato větrnou elektrárnu už dokáže vyrábět o 3 řády více firem, dají se dělat skoro na koleně.
A zájemců o jejich instalaci je díky sytému přerozdělování našich peněz do dotací na stavbu a provoz nerentabilních zdrojů energie více než dost.

A návrh úředníků EU na uzákonění nucené stavby pasivních domů od roku 2020?

Ten je nesmyslým zásahem do svobody občanů jako v případě zákazu žárovek.
Doufám, že občanům EU dojde brzo trpělivost a udělají přítrž podobným případům ztráty zdavého úsudku.

Pasívní dům je totiž v zásadě dům vybavený přídavými zařízeními, která zvyšují jeho pořízovací cenu.
Cena projektu na stavbu domu se obkykle odvíjí od ceny projektovaného objektu.
Jakou motivaci má asi projektant vytvářet projekty, které jsou levnější?
Samozřejmě, že vás bude přesvědčovat o nezbytnosti všeho, co vám do projektu nacpe, když z toho má procenta.
Nedivil bych se, kdyby to fungovalo obdobě jako u doktorů v případě léků.
Zvláště v Čechách, kde má celý obor stavebnictví, notně dotovaný ze státního rozpočtu, tendenci zvyšovat ceny všeho za slušnou mez, je to pravděpodobné.

Výroba všeho zařízení nutného k vybavení domu, aby mohl být klasifikován jako nízkoenergetický je ziskově také velmi zajímavá.
Po celé Evropě se na nákup těchto produktů poskytují opět z našich daní dotace, které sice dostane stavebník, ale nakonec skončí v kapse výrobce nebo dodavatele, který mu dodá předražený výrobek. Díky tomu dosahují výroby „zelených“ zařízení zisku, který v ostatních průmyslových oborech nemá obdoby.
Není pak divu, že jim zbývá dost peněz na lobbing nejen v rámci naší republiky ale i celé Evropy. A pokud se někdo přisaje na takový zdroj peněz, jako je státní rozpočet, je velmi těžké jej od něj odtrhnout, což ukazuje i stav v naší republice.

A tak nám zainteresovaní vymývají mozky, že si máme pořídit pasívní dům, který nám ušetří na provozních nákladech 20 000 za rok ale bude o 500 000 dražší než obvyklý dům. A že na toho půl milionu dostanete dotaci 250 000 od státu není pravda, jsou to peníze, které vám stát nejdříve sebere, 2/3 jich utratí a 1/3 vám pak vrátí jako „dotaci“.
Praktický výsledek práce "zelených" pro občana je ten, že díky tomu, že stát strká pracky kam nemá, musí kupovat předražené výrobky a odvádět více daní, aby měl stát z čeho vyplácet "dotace".

Nebudu zde rozebírat otázku provozních nákladů, údržby a životnosti nezbytné mechanizace a automatizace pro pasívní dům.
Situace v bytové výstavbě se takto dostává do situace automobilového průmyslu.

Dříve byla auta jednoduchá a snadno opravitelná. Pak do nich začaly pronikat výdobytky automatizace a computerizace a výsledkem je auto, které má o 1/3 nižší spotřebu, ale o 50% vyšší pořizovací cenu, po dobu životnosti vyžaduje drahou údržbu a je podstatně poruchovější ä v nákladech na ujetý km dražší než dříve.

V případě výstavby domů jsme nuceni zabudovávat do domů zařízení, které nám prakticky úsporu nepřinese. Jen činí dům použitelným i přes použitou konstrukci ale také jej činí nepoužitelným v případě poruchy. A navíc nás činí závislými na servisu, což je vlastně omezování naší svobody.

Že nám to zařízení nakonec nic neušetří, je faktem, který uzná každý, kdo je ochoten počítat a ne jen poslouchat, co mu ti, kteří mají na prodeji zájem, cpou do hlavy.

Jde opravdu jen o komplikované a drahé zařízení zvyšující komfort bydlení, jehož životnost ve srovnání s vlastní stavbou je řádově nižší.