Teplovzdušné vytápění – poznatky z dlouhodobého provozu

Četl jsem mnoho kritiky na tento způsob vytápění, že se tím víří prach, způsobuje to alergie, vysušuje vzduch, potrubí se zanáší vším možným svinstvem, atd., čili je to maximálně nezdravé a nikomu s troškou rozumu se to nedoporučuje. Přesto jsem se na základě praktických zkušeností známých ze světa rozhodl toto topení vybudovat. Samozřejmě, že jedním z důvodů byla cena. Celé to včetně komínu, krbu s obložením  a rozvodů stálo cca 70 000 Kč, což je poměrově k ceně domu a cenám, které obvykle stavebníci za systém vytápění platí, za hubičku. Samozřejmě je to cena při stavbě svépomocí, ale i tak se vám může pro orientaci tento údaj hodit.

Poznatky z provozu se týkají 5. let provozu teplovzdušného vytápění přízemní dřevostavby difuzně otevřené, se zastavěnou plochou  150m2, izolované 30 cm skleněné vaty, s dvojitými okny a 15 cm polystyrenu pod podlahou. Tepelná ztráta vychází kolem 4,5 – 5 kW.

Dům má více možností vytápění, ale tou nejvíce používanou je krb s nuceným rozvodem teplého vzduchu ventilátorem a izolovaným potrubím 125 mm položeným na stropě. Je to rychlé, levné a oheň vytváří (zvláště za mrazivých večerů) velice příjemnou atmosféru.

Pro funkci teplovzdušného vytápění je nutno zajistit cestu pro cirkulaci vzduchu. Aby vzduch mohl cirkulovat, je nutno nějakým způsobem umožnit průchod vzduchu krbem a dále z vytápěných místností, kam je natlačen ventilátorem zpět do pokoje, kde je krb.

V mém případě to bylo celkem jednoduché. Protože všechny místnosti jsou přístupné z chodby a obývací pokoj, kde je krb, má široké dvojkřídlé dveře, je cirkulace zajištěna mezerou pod dveřmi u vytápěných místností. Mezera by měla být +- 1 cm. Dá se říct, že její výškou se dá do značné míry regulovat vytápění místnosti. Pokud bude příliš úzká, vytvoří se v místnosti mírný přetlak a přítok teplého vzduchu se omezí natolik, že to k vytápění místnosti nemusí stačit.

Při řešení topení jsem neměl představu o tom, jak výkonný ventilátor budu potřebovat, zvolil jsem proto ten, který má výkon 800m3/hod. Skutečnost je taková, že ventilátor nejede na víc než 1/3 výkonu, který je ovládán regulátorem otáček. Ventilátor s výkomen 400m3/hod. by zcela stačil. 

Pokud se někdo obává zvýšené průzvučnosti, mohu ujistit, že mezera nemá na průzvučnost znatelný vliv.

Další otázkou, kterou jsem si kladl, bylo kam umístit výdechy topení, jestli k podlaze nebo u stropu. Nakonec jsem neřešil jejich prodloužení k podlaze, ale umístil je přímo do stropu. Teoretici zajásají, jakou zásadní chybu jsem tím udělal. Ale nebojte se. Dobře izolovaný dům netrpí (aspoň v případě dřevostavby) tím, že má studené podlahy a velký rozdíl mezi teplotou u stropu a u země. Díky malé tepelné kapacitě a malým tepelným ztrátám je tento teplotní rozdíl malý a subjektivně není vnímán (s výjimkou dlažby, která se jeví studenější vždy díly větší tepelné kapacitě a rychlosti přenosu tepla v porovnání s jinými podlahovými krytinami). Takže výdechy jsou ve stropu a díky proudění vzduchu způsobenému jeho vtlačováním do místnosti výdechem od ventilátoru se vzduch v místnosti promíchává dostatečně, aby nedocházelo k tvorbě vrstvy horkého vzduchu u stropu a studeného u podlahy. Proudění vzduch v místnosti není znatelné, můžete je zjistit jedině přímo u výdechu nebo pode dveřmi.

Zajištění průchodu vzduchu krbem je řešeno 2. mřížkami 17 x 30 cm ve spodní části obestavby krbu. V horní části obestavby je umístěno sání ventilátoru, které má průměr 150 mm. Za ventilátorem je umístěna „raketa“ s přívodem 150 mm a 4. vývody 125 mm. Na tyto vývody jsou pak připojeny přes 125 mm izolované flexihadice s délkou do 10 m, rozvádějící vzduch do jednotlivých místností. S délkou hadice je spojený jeden poznatek. Rozdíl v tlakové ztrátě v hadici 3 m a 10 m nehraje takový vliv na objem přepravovaného vzduchu jako velikost spáry pode dveřmi. Jinak řečeno délka rozvodu  do 10m neovlivňuje znatelně objem procházejícího vzduchu. Ten se dá regulovat nastavením výdechu – anemostatu.

Takže regulace průchodu vzduchu je u teplovzdušného topení zajištěna:

      1.      centrálně regulací výkonu ventilátoru

      2.      nastavením výdechu do místnosti

      3.      výškou mezery pode dveřmi (vhodné hlavně v případě, že je místnost přetopená)

Hlučnost teplovzdušného topení.

Zdrojem hluku je jednak ventilátor a jednak výdechy do místnosti.

Vlastní ventilátor je postaven na plechové podložce, která leží na 30 cm izolace stropu. Tím je zabezpečeno dokonalé odizolování chvění ventilátoru od stavební konstrukce.

Zbývá zvuk vlastního ventilátoru a šumění vzduchu ve výdechu. Díky flexihadicím se zvuk z ventilátoru šíří velmi dobře. Protože ventilátor běží na 1/3 výkonu, je jeho hluk minimální i bez přídavku tlumiče do vzduchových rozvodů. 

Prakticky to vypadá tak, že během dne při běžném ruchu domácnosti není nic slyšet. V případě, že je člověk v místnosti sám a je ticho, je slyšet šumění ve výdechu + slabší hučení ventilátoru. Stejně tak je to v noci. Zvuk je však tak slabý, že ho časem přestanete vnímat a rozhodně neruší. Navíc se u nás teplovzdušné topení na noc vypíná. To vede v největších mrazech do rána k poklesu teploty v místnosti o 2 – 4 stupně podle její pozice ve stavbě. S ohledem na to, že netrváme na udržování domácí teploty +-0,1 stupně ale považujeme teplotní výkyvy v rozmezí několika stupňů mezi večerem a ránem za normální neovlivňuje tato skutečnost negativně naše měřítka komfortu bydlení.

Prach, znečištění a vlhkost

Znečištění

Viděl jsem řadu hrůzostrašných obrázků zanesených rozvodů teplovzdušného vytápění, dokazujících vyloženou škodlivost tohoto řešení.

Skutečnost je taková, že ve flexihadicích žádné nečistoty po 5. letech provozu nejsou, vypadají jako včera namontované. Kolem výdechů ve stropě je vidět na některých místech stopy zašpinění asi jako za radiátorem v místnosti. S ohledem na to, že se zašpinění projevuje až po tak dlouhé době a máme kvalitní malbu, nebude na jaře problém toto znečištění setřít mokrým hadrem.

Prašnost

Mohu jen porovnat prašnost v bytě v létě a v zimě. Dle manželky v tom není rozdíl.

Vlhkost

Nepozorujeme, že by v zimě bylo v domě nadměrné sucho. Máme v něm kytky, v kuchyni se vaří, občas se také suší prádlo. Na oknech je v případě mrazivého počasí ráno 1 cm proužek z kapek vody u spodního rámu, což dokazuje, že nějaké vlhkost v domě je a nikdo z rodiny ani naše malé děti si nestěžují ani nevykazují žádné známky přílišného sucha (ekzémy, alergie, kašel suchá pleť, nebo nevím co). Takže i bez měření považuji vlhkostní režim budovy za vyhovující.

Denní režim vytápění

Pracujeme a děti chodí do školy, vytápíme dům hlavně krbem, což znamená, že topíme nárazově.
Ve všední dny se zatápí kolem 4. odpoledne a topí se tak do 10. večer.
Vnitřní teplota kolísá zhruba mezi 20. stupni před zahájením topení  a 23. stupni při ukončení.

Hodinu trvá, než se vytopí pokoj s kuchyní na 22-23 stupňů a nahřeje se akumulační výplň krbového tělesa. Pak se pouští ventilátor teplovzdušného topení, které vytopí ostatní místnosti během půl hodiny. Poté jede krbová vložka na minimální výkon do 9 - 10. hodin večer, kdy se nechává krb vyhasnout. Musím zde podotknout, že v krbovém tělese je akumulační těleso tvořené na sebe naskládanými tvarovkami ztraceného bednění vyplněné pískem. Díky tomu je krbové těleso ještě ráno teplé udržuje a teplotu v polovině domu.

Další detaily

Krb má přívod venkovního vzduchu Ø 100 mm pod krbovou vložkou.  Nevede to ke ztrátám tepla, protože zde chybí komínový efekt. Ten je přerušen přístupem vzduch do krbové vložky z prostoru vytápěné místnosti. Myslím, že tento přívod funguje z větší části k vyrovnání tlaku – pokud v pokoji vznikne podtlak díky tahu komína krbu a práci ventilátoru topení, přivádí dodatečný vzduch zvenku.

Při přikládání je nutné ventilátor topení vypnout, aby kouř nevnikal do místnosti. To hrozí zvláště než se krb řádně rozehřeje. Doporučuji proto přidat do okruhu regulace otáček ventilátoru vypínač.

Pokud je zapnutý ventilátor topení a zapne se odsávač par v kuchyňské lince na maximum, dochází občas k průniku kouře z vložky do místnosti. Lze to řešit dočasným vypnutím ventilátoru topení, nepouštěním odsavače na maximum nebo pootevřením okna vedle odsavače.