Dřevostavba
- ideální nízkoenergetický
důmTechnologiický postup výstavby dřevostavby umožňuje velmi snadno dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu s tepelnou ztrátou kolem 4kW.
Bilance tepelných ztrát jednotlivých částí stavby u přízemního domu se 150m2 zastavěné plochy pak může vypadat následovně:
Konstrukce tepelná ztráta izolace
Podlaha: 300 W 20 cm polystyren
Obvodové stěny: 550 W 30 cm minerální vata
Strop: 600 W 30 cm minerální vata
Okna a dveře: 700 W dvojsklo, U=1,1
Větrání: 1600 W
celkem: 3800 W
Podlaha
Předpokládaná skladba stavby je základová deska s izolací proti radonu a vlhkosti, na ní tepelná izolace a na tepelné izolaci je nalit buď beton nebo anhydrit v tloušťce 4 - 8 cm. V této vrstvě je umístěno podlahové topení.
Nejefektivnější se jeví izolace podlahy pěnovým polystyrenenem. Je relativně levný a při použití EPS150 zaručuje i únosnost spolehlivě dostačující pro všechny možné eventuality stavby včetně stavby lehké příčky na podlaze.
Pokud jde o tloušťku izolace, nemá smysl překračovat 20 cm s ohledem na minimální přínos dalšího zvyšování tloušťky pro úsporu tepla a stoupajicí riziko sesedání vysoké vrstvy polystyrenu pod stálým zatížením. To platí především pro EPS100, který je nejběžněji používán.
Při 20 cm izolace bude tepelná tráta podlahou asi 300w, při snížení na 15 cm se ztráta zvýší na přibližně 360W, při zvýšení na 25 cm se sníží na 250W. Asi 50W rozdílu směrem nahoru nebo dolů činí v praxi asi 1,5% v nákladech na vytápění, čili nevýznamnou položku.
Z hlediska ekonomického a praktického je ideální volba mezi 15 - 20 cm podlahové izolace.
Obvodové stěny
Předpokládaná skladba je zevnitř ven: sádrokarton, OSB, nosná konstrukce, OSB, izolovaný nosný rošt, fasádní obklad.
Nosná konstrukce má tloušťku 16 cm, izolovaný nosný rošt 14 cm, celkem je tedy ve stěnách 30 cm izolace.
Pro izolace je použita minerální vata, zajišťující kromě tepelné také výbornou zvukovou izolaci. S ohledem na velmi malý difuzní odpor také zabezpečuje snadný průchod vlhkosti a tím malé výkyvy ve vlhkosti konstrukce mezi letním a zimním obdobím.
Při uvedené síle konstrukčních částí (celkem 30 cm) bude tepelná ztráta obvodovými stěnami cca 550W.
Snížením na 25 cm se zvýší ztráta na 650W, při zvýšení na 35 cm se ztráta sníží na 490W. Ztráta 100W nebo úspora 60W opět ovlivňuje náklady na topení pouze v řádu procent. Zvyšování tloušťky izolace nad 30 cm však již přináší konstrukční problémy a snižování pod 25 cm pak ovlivňuje ekonomiku nákladů na topení z dlouhodobého hlediska.
Z hlediska ekonomického a praktického je ideální volba mezi 25 - 30 cm izolace obvodových stěn.
Strop
Předpokádaná skladba stropu je: sádrokartonový podhled, nosný rošt podhledu a na něm uložená izolační vrstva.
Z praktického i ekonomického hlediska je opět nejvhodnější izolace minerální vatou.
Při tloušťce izolace 30 cm bude tepelná ztráta stropem cca 600W.
Snížením tloušťky izolace například na 25 cm se zvýší tepelná ztráta na 700W, zvýšením na 40 cm se sníží na 450W. Rozdíl mazi 700 a 450W již stojí za zváženou. Rozhodně ukazuje, že izolace stropů má na celkovou tepelnou ztrátu poměrně významný vliv.
Okna/dveře
Předpokládá se použití plastových oken s dvojsklem.
U plastových oken ovlivňuje jejich izolační vlastnosti rám okna, který při obvykle nabízené tloušťce 70 mm podstatně zhoršuje celkovou izolační schopnost okna. Proto je výhodné použít okna s rámemj o tloušťce 85, 88, 90 nebo více mm. Prostě rám okna by měl být co nejtlustší, aby dobře izoloval.
Při celkové ploše oken a dveří cca 15 +2 m2 bude tepelná ztráta těchto konstrukčních částí cca 700W. Z toho dobré vchodové dvěře o 2m2 mají tepelnou ztrátu 100-200W, čili představují slabý článek z hlediska tepelné bilance a je nutno jim věnovat pozornost.
Pokud jde o vlastní okna, použití trojskla místo dvojskla sníží tepelnou ztrátu okny z 600 W na 400W.
Je to významý rozdíl, nicméně z ekonomického hlediska se jeví výhodnější zesílit izolaci stropů tak, abyste ušetřili těch 200W, než investovat do trojskel, která mají s výjimkou teplené izolace proti dvojsklům řadu nevýhod.
Větrání
Jak vyplývá již z čísel uvedených v úvodu, představuje větrání nejvýznamnější položku tepelných ztrát.
V našem případě jde zhruba o 1/3 celkových tepelných ztrát nebo nákladů na vytápění.
Omezení těchto ztrát je možné, vyžaduje však v zásadě řízené větrání domu s rekuperací a k jeho správné funkci je nutný difuzně uzavřený, prakticky vzduchotěsný dům. Takový dům je obtížné postavit, požadavek na vzduchotěsnost významně zvyšuje také náklady na stavbu. Takto postavený dům je již navždycky závislý na řízeném větrání, což zvyšuje provozní náklady.
Dále není známo, jakou trvanlivost mají dnes používané technologie pro zajištění vzduchotěsnosti a jaká bude vzduchotěsnost za 10, 20 let.
Vzduchotěsnost přináří další problémy při řešení odsávání z kuchyně, odvětrání koupelny, WC, spíže. Do takového domu je třeba obtížné umístit například krb, který nelze vzduchotěsně oddělit od vnějšího prostředí. Takže rozhodnutí pro rekuperaci znamená řešit řadu přidružených problémů, vyžaduje další investice a omezuje možné vybavení domu.
Přitom prakticky ušetříme z výše uvedených 1600W maximálně 2/3, t.j. cca 1000W
S ohledem na praktičnost považuji za výhodnější smířit se s náklady na vytápění o 4000 Kč ročně vyššími než při použití rekuperace, ušetřit na stavbě a zbavit se na druhé straně na závislosti na technice, která dnes nahrazuje nedostatek vhodných konstrukcí pro stavbu pasívních domů bez mikroprocesorů, servomotorů a strukturované kabeláže.
Pokud chcete investovat méně zbytečně svoje peníze, investujte je do tepelného čerpadla. To vám přinese mnohem víc, než rekuperace a pasívní dům.